Mezi producenty elektronické hudby roste neformální pátrání po interpretech, kteří podle nich vydávají skladby vytvořené generativními nástroji bez otevřeného přiznání. Producenti Max H4RRIS Harris a Nihil Young veřejně rozebírají podezřelé nahrávky a hledají typické stopy nástrojů, jako je Suno. Patří mezi ně neobvyklé vokály, opakující se struktury, nekonzistentní mix nebo katalog vydaný v nereálně krátkém čase. Samotný poslech však nedává spolehlivý důkaz a veřejné obvinění může zasáhnout i skutečného hudebníka. Spor proto není jen technický. Týká se transparentnosti, autorských práv, peněz ze streamování a důvěry mezi posluchači a umělci. Reportáž ukazuje, že platformy zatím nenabízejí jednotný způsob, jak původ syntetické hudby jednoznačně ověřit.
