AGI označuje obecnou umělou inteligenci, která by zvládala širokou škálu intelektuálních úkolů a přenášela schopnosti do nových situací. Zkratka pochází z Artificial General Intelligence. Důraz je na obecnosti: nestačí vynikat v jediné disciplíně, například v šachu.
Co by obecnost znamenala
Představ si systém, který se naučí neznámý pracovní nástroj, rozebere nový problém a použije zkušenosti z jedné oblasti v jiné. Nešlo by jen o opakování úloh, na které byl cíleně připraven. Takový příklad pomáhá vysvětlit záměr pojmu, sám však neurčuje měřitelnou hranici AGI.
AGI není totéž co generativní AI
Generativní AI označuje schopnost vytvářet obsah. AGI označuje šíři a přenositelnost schopností. Model tedy může psát texty nebo tvořit obrázky, aniž by tím automaticky prokázal obecnou inteligenci. Různé způsoby dělení vysvětluje také přehled typů umělé inteligence.
AGI rovněž nemusí znamenat vědomí, emoce nebo lidské tělo. Jsou to jiné otázky než schopnost řešit úkoly. Ani velká samostatnost při používání nástrojů sama neprokazuje obecnou inteligenci.
Proč se o definici vede spor
Neexistuje jediná všeobecně přijatá hranice. Výzkumná práce Levels of AGI proto odděluje šíři schopností, úroveň výkonu a samostatnost. Hodnocení v jedné z těchto oblastí nemusí vypovídat o ostatních.
Když někdo oznámí dosažení AGI, je podstatné zjistit, jakou definici používá, na jakých úlohách ji ověřuje a kde systém selhává. Základní vymezení a rozdíl oproti specializované AI nabízí také vysvětlení AGI od AWS.
