LibreOffice 26.8 se dostal do zvláštní situace. Kancelářský balík, který do výchozí instalace nepřidal generativní AI, hlásí rekordní zájem. To je v době, kdy se AI tlačí do téměř každého programu, docela silný marketingový vzkaz – zároveň ale ne důkaz, že lidé hromadně odmítají umělou inteligenci.
Rekord, který sám o sobě nic nedokazuje
Veřejná download statistika The Document Foundation uvádí pro verzi 26.8 v období od 26. do 31. srpna a 1. září dohromady 1 031 162 přímých stažení. Číslo jsem sečetl z denních hodnot pro první týden od vydání; statistika pracuje s download logy exportovanými do Matomo a nezahrnuje instalace z linuxových repozitářů. Kdo chce číslo zkontrolovat, najde ho v oficiálním přehledu stažení.
The Document Foundation při oznámení verze 26.8 zdůraznila profesionální typografii, lepší podporu světových písem a právě absenci umělé inteligence ve výchozí instalaci. Je to skutečný rekord v přímých staženích daného vydání. Z grafu ale nejde vyčíst, proč si lidé LibreOffice stáhli. Mohlo jít o nový release, migraci z Microsoftu, rostoucí používání Linuxu, běžnou zvědavost nebo kombinaci několika důvodů.
Nejde o zákaz AI, ale o odmítnutí povinné AI
Tady je důležitý rozdíl, který se v titulcích snadno ztratí. LibreOffice není projekt, který by tvrdil, že umělá inteligence nemá v kancelářském softwaru co dělat. Nadace jen nechce přidat AI do výchozí konfigurace dřív, než bude možné splnit její podmínky.
The Document Foundation popisuje několik konkrétních požadavků: uživatel má rozhodovat, kde inference proběhne, obsah dokumentu nesmí opustit počítač bez souhlasu, integrace nemá záviset na jediném poskytovateli a funkce musí být volitelná, odstranitelná a nepřekážet lidem, kteří ji nechtějí. Požaduje také zachování otevřených formátů a nulovou telemetrii.
To je rozumnější pozice než jednoduché „AI nikdy“. Lokální model, otevřené rozhraní nebo doplněk, který si uživatel sám nainstaluje a nakonfiguruje, jsou něco jiného než barevné tlačítko v každé aplikaci, které automaticky posílá text do cloudu. LibreOffice nechává dveře otevřené, jen nechce, aby jimi uživatel prošel bez svého vědomí.
Proč se z absence může stát konkurenční výhoda
Výhoda není v tom, že by lidé toužili po kancelářském balíku bez jediné nové funkce. Výhoda je v předvídatelnosti. Uživatel ví, že dokument zůstane lokálně, že nebude potřebovat účet, předplatné ani souhlas s novou cloudovou službou jen proto, aby mohl napsat dopis nebo upravit tabulku.
V prostředí škol, úřadů, nemocnic nebo právních kanceláří to není filozofická drobnost. Dokumenty mohou obsahovat osobní údaje, smlouvy nebo citlivé pracovní materiály. Když se do kancelářského programu přidá AI, otázka už nezní jen „umí to shrnout text?“, ale také „kam ten text odešel, kdo ho zpracoval a co se ukládá?“.
Obavy z tichého zpracování dat nejsou vymyšlený problém. Na Radyzu jsme popisovali případ kolem Microsoft 365 Copilotu, kde bezpečnostní výzkumníci upozornili na způsob, jak mohl připravený odkaz obejít očekávanou ochranu a dostat se k citlivým informacím. Jeden incident samozřejmě neříká, že každá AI funkce je nebezpečná. Ukazuje ale, proč část uživatelů nechce, aby se o odesílání obsahu rozhodovalo v pozadí.
Jenže já bych na tom budoucnost nestavěl
Osobně LibreOffice nepoužívám a jeho dlouhodobou šanci bych kvůli absenci AI nepřeceňoval. Ani dnes nemusím v Excelu používat AI, když nechci. Právě v tom je podle mě podstata: možnost funkci nepoužívat může být důležitější než její samotná existence, ale sama o sobě z kancelářského programu neudělá vítěze.
Současný zájem může být krátkodobý wow efekt. Lidé si stáhnou program, protože se o něm mluví, protože hledají alternativu k Microsoftu nebo protože oceňují jasné gesto proti vnucování AI. Při každodenní práci pak rozhoduje kompatibilita souborů, ovládání, spolupráce s kolegy, makra, podpora a to, jestli program nezdržuje. Na tyto otázky slogan „bez AI“ neodpovídá.
LibreOffice proto potřebuje udržet dvě věci současně: právo uživatele na klidný a lokální nástroj a schopnost nabídnout moderní možnosti těm, kteří je chtějí. Pokud z první věci udělá úplnou ideologii a z druhé tabu, nebude to konkurenční výhoda, ale produktová brzda.
V diskusích se opakují dva odlišné pohledy
V otevřených technologických diskusích se objevuje poměrně čitelný rozpor. Jedna skupina vítá, že se z kancelářského balíku nestává další služba, která zabírá místo v rozhraní, spotřebovává prostředky a očekává, že uživatel každou novinku přijme. Tito lidé považují za výhodu soukromí, lokální práci, absenci předplatného a možnost používat jednoduchý nástroj bez neustálých doporučení.
Druhá skupina upozorňuje, že odmítnutí vestavěné AI není dlouhodobý plán. Podle tohoto pohledu by dávalo smysl nabídnout alespoň volitelnou integraci, lokální modely nebo otevřené rozhraní pro externí asistenty. Uživatelé by si sami vybrali, jestli chtějí pomoc s úpravou textu, tabulkou nebo převodem dokumentu, zatímco základní instalace by zůstala čistá.
Část diskutujících navíc zpochybňuje samotnou příčinnou souvislost mezi rekordem a absencí AI. Stažení mohlo souviset s dlouhodobým růstem, vydáním nové verze nebo s tím, že LibreOffice používají i vývojářské nástroje pro převod a vykreslování dokumentů. Popis balíčku LibreOffice v runtime Codexu ukazuje, že část instalací dnes může sloužit jako technická součást AI nástroje, nikoli jako přímá volba člověka hledajícího alternativu k Excelu.
To nevyvrací, že někteří lidé si LibreOffice vybrali právě kvůli absenci nucené AI. Jen z toho nejde udělat měření nálady celé uživatelské základny. Rekord stažení je dobrá zpráva pro projekt, nikoli průzkum trhu.
Správná otázka není „AI ano, nebo ne“
LibreOffice si z této situace může odnést cennou lekci. „Bez povinné AI“ je dnes srozumitelný slib a pro část uživatelů skutečný důvod ke změně. V době, kdy firmy přidávají asistenty do textových editorů, tabulek i prohlížečů často rychleji, než stíhají vysvětlit práci s daty, působí zdrženlivost jako známka kontroly.
Dlouhodobě ale nebude rozhodovat samotné odmítnutí. Rozhodne schopnost nabídnout volbu bez nátlaku: kvalitní kancelářský balík pro člověka, který nechce AI, a otevřené, lokální nebo ručně aktivované doplňky pro člověka, který ji využít chce. To je rozdíl mezi produktem bez budoucnosti a produktem, který si budoucnost nechává ve vlastních rukou.
Takže ano, absence AI se může stát konkurenční výhodou. Zatím je to ale hlavně výhoda důvěry a identity – ne důkaz, že LibreOffice díky ní porazí Excel nebo Microsoft 365. Pokud zůstane jen u krátkého wow efektu, rychle vyprchá. Pokud z něj udělá praktickou garanci soukromí a skutečné volby, může mít pro uživatele hodnotu i za několik let.
