Každý týden se někde na YouTube nebo LinkedInu objeví nový článek s titulkem „Nejlepší AI roku 2026″ nebo „Tento model právě porazil GPT ve všem“. Přečteš to, nadchneš se, zkusíš nástroj, po třech dnech ho zavřeš a vrátíš se k tomu, co používáš. O týden později se ten samý kolotoč rozjede znovu, jen s jiným modelem.
Takže rovnou na úvod: neřeknu ti, jakou AI máš používat. Tenhle článek není recenze ani žebříček. Je to moje zkušenost – co jsem testoval, kde jsem skončil a proč. Možná ti to pomůže lépe nastavit vlastní srovnání. Ale výsledek za tebe nikdo neudělá.
Neexistuje jedno nejlepší AI. Existuje jen ta, která sedí tvému stylu práce.
Proč neporadím
Každý z nás AI používá jinak. Někdo píše kód a potřebuje model, který chápe složité struktury a drží kontext přes stovky řádků. Někdo jiný ji používá na překlad dokumentů nebo shrnutí schůzek. Někdo chce rychlé odpovědi na konkrétní otázky, někdo kreativního partnera na psaní. Potřeby jsou různé, a proto i „nejlepší AI“ bude pro každého jiná.
K tomu přidej hype. Influenceři a YouTubeři ti každý týden vysvětlují, proč právě tento model změní tvůj život. Jenže jejich motivace a tvoje potřeba se nemusejí vůbec potkat. Ty potřebuješ nástroj, který ti reálně pomůže. Oni potřebují obsah, který přitáhne pozornost.
A pak jsou benchmarky. Každý nový model je „nejchytřejší na světě“ podle nějakého testu. Jenže benchmark ti neřekne, jak se model chová při každodenní práci – jak reaguje na tvůj styl zadávání, jak moc si vymýšlí nebo jak rychle tě začne štvát.
Podle čeho AI vybírat
Pokud přesto chceš záchytný bod, tady jsou věci, na které se dívám já:
Jak dobře chápe zadání. Nejde jen o to, že odpoví. Jde o to, jestli pochopí záměr za otázkou – jestli pozná, co vlastně chceš, i když to neřekneš úplně přesně.
Jak drží kontext. V delším rozhovoru nebo při složitějším projektu je zásadní, jestli model pamatuje, co jsi řekl před dvaceti zprávami, nebo jestli musíš každou chvíli opakovat základní informace od začátku.
Jak moc si vymýšlí. Halucinace jsou stále problém všech modelů. Model, který si vymyslí nesmysl a tváří se u toho sebejistě, je horší než model, který přizná nejistotu.
Cena versus reálný přínos. Placená verze musí přinést víc, než kolik stojí. Ne na papíře, ale v tvé konkrétní práci.
Jak moc tě brzdí při běžném použití. Po týdnu práce s nástrojem, který tě každou chvíli zbytečně mentoruje nebo místo odpovědi napíše tři odstavce opatrných odmítnutí, začneš hledat alternativu.
Jak jsem začínal
Začal jsem tam, kde začíná většina – s ChatGPT. V době, kdy to celé rozjíždělo, byl v podstatě jedinou volbou, která dávala smysl. Byl přístupný, fungoval a odpovědi měly hlavu a patu.
Postupně jsem zkoušel ostatní. Gemini jsem testoval poměrně hodně. Google do něj investoval obrovské prostředky a mediální šum tomu odpovídal. Z mého pohledu ale příliš korporátní záležitost – v odpovědích cítíš přehnanou opatrnost, hranatost, pocit, že vše prošlo tolika vrstvami interního schvalování, že z toho vypadlo všechno zajímavé. Možná to jiným lidem na jiných úkolech sedí. Mně ne. Zadarmo ho občas použiju, víc za to platit nemám důvod.
Claude jsem zkoušel taky a samotný model je výborný. Praktický problém ale často začíná u limitů a provozu. Narážím ale na Claude Code a jeho kvóty. Pokud ho nepoužíváš jako programátor na denní bázi, dostaneš se rychle do situace, kdy napíšeš deset vět, tři delší požadavky a ohlásí se ti, že kredit na pět hodin je pryč. Konektory, integrace, způsob práce s projekty – to jsou fakt dobré věci. Jenže pokud tě nástroj začne brzdit dřív, než si na něj vůbec zvykneš, nadšení rychle vyprchá.
Kde jsem skončil
Zůstal jsem u GPT. Ne proto, že by byl objektivně nejlepší ve všech testech. Ale proto, že mi sedí – způsob, jakým interpretuje zadání, délka a styl odpovědí, chování v delších rozhovorech. Jsem u něj od začátku a nikdy jsem nenašel dostatečný důvod přecházet jinam natrvalo.
Není to slepá věrnost. Alternativy jsem zkoušel a vždycky jsem se vrátil. U nástroje, který používám denně, je to pro mě silnější argument než jakýkoliv benchmark.
Co jsem netestoval a proč
Grok jsem zatím pořádně nezkoušel. Vždy, když přišla chuť ho otestovat, měl jsem rozdělanou práci a přepínat se jinam nedávalo smysl. Bez reálné zkušenosti ho hodnotit nechci.
Mistral jsem zkusil jen velmi krátce – to je příliš málo na jakýkoliv poctivý soud. Na první dobrou mi nesedl, neměl jsem důvod se vracet. Možná jsem mu prostě nedal šanci.
Čínské modely jsem nezkoušel vůbec. Bez vlastního testu by to bylo jen plácání do větru, takže se k nim nebudu vyjadřovat.
Vezmi dva až čtyři nástroje a týden je opravdu používej
Žádné srovnání na blogu, žádné YouTube video a žádný benchmark ti neřekne, co bude fungovat právě pro tebe. Mohou ti ukázat cizí zkušenost, ale ne tvůj vlastní výsledek.
Co dává větší smysl: vezmi dvě až čtyři AI a týden je používej na stejných věcech – na svých normálních úkolech, ne na uměle vymyšlených testech. Po týdnu budeš vědět víc než po deseti videích a pěti článcích.
A příště, až někde uvidíš titulek „Nejlepší AI pro rok 2026″, přečti si nejdřív, kdo to píše a podle čeho to hodnotí. Pak se rozhoduj.
