Tisíce zaměstnanců automobilky Hyundai v jihokorejském Ulsanu v červenci částečně zastavily výrobu. Jedním z hlavních důvodů byly obavy z plánovaného nasazení humanoidních robotů Atlas od Boston Dynamics.
Na první pohled to může působit jako předčasná panika. Hyundai nechystá výměnu všech zaměstnanců během příštího měsíce a první větší nasazení robotů se očekává až v dalších letech. Odboráři se ale nemusí bát jen přímého propouštění.
Mnohem dříve může přijít tlak na mzdy.
Robot nemusí člověka nahradit. Stačí, když je levnější
Firmy nemusí propustit polovinu zaměstnanců, aby technologie ovlivnila cenu práce. Stačí, když vedení získá reálnou alternativu.
Pokud může část výroby postupně převzít robot, zaměstnanec ztrácí část své vyjednávací síly. Firma nemusí výrazně zvyšovat mzdy, nabírat další lidi ani přistupovat na nové požadavky odborů. Vždy může argumentovat tím, že automatizace je levnější, předvídatelnější a dlouhodobě dostupnější.
Výsledkem nemusí být okamžitá vlna propouštění. Může jít o pomalejší růst mezd, omezení bonusů, méně přesčasů nebo postupné nahrazování lidí při odchodu zaměstnanců do důchodu.
Pro zaměstnance je výsledek podobný. Jejich práce ztrácí hodnotu, protože na trhu vzniká konkurent, který nepožaduje vyšší plat.
Stejný tlak už začínají cítit programátoři
Podobný vývoj je vidět u kancelářských profesí. Umělá inteligence zatím většinu programátorů nenahradila, ale mění očekávání firem.
Jeden zkušený vývojář s AI nástroji může zvládnout práci, na kterou dříve firma potřebovala několik lidí. Firmy proto méně nabírají juniory, zvyšují požadavky na výkon a mohou tlačit na cenu práce.
Programátor stále může mít zaměstnání, ale jeho mzda nemusí růst stejným tempem jako dříve. Firma totiž ví, že část práce zvládne automatizovat nebo rozdělit mezi menší počet zaměstnanců – podobně, jako se to už dříve stalo u agentních coding nástrojů, které firmy nasazují navzdory jejich vlastním rizikům.
U humanoidních robotů může nastat stejný proces ve výrobě.
Fyzická práce přestává být chráněná
Dlouho se předpokládalo, že AI ohrozí především kancelářské profese, zatímco manuální práce zůstane relativně bezpečná. Software totiž dokáže napsat text nebo analyzovat tabulku, ale neumí přenést díl, zapojit kabel nebo pracovat v hlučné továrně.
Humanoidní roboti tuto hranici začínají mazat.
Nemusí být rychlejší a obratnější než člověk ve všech situacích. Pro firmu stačí, když zvládnou dostatečně dobře několik opakujících se činností a jejich provoz bude postupně levnější než lidská směna.
Jakmile se ekonomika překlopí ve prospěch robotů, zaměstnanci budou vyjednávat z mnohem slabší pozice.
Cena humanoidů klesá, jejich schopnosti rostou
Ještě před několika lety byli humanoidní roboti hlavně drahými laboratorními experimenty. Pohybovali se pomalu, často padali a většinu úkolů zvládali pouze v kontrolovaném prostředí – podobně jako roboti, kteří nedávno poprvé asistovali při chirurgickém zákroku pod vedením člověka.
Dnes už je automobilky testují přímo ve výrobních závodech.
Hyundai plánuje nasadit roboty Atlas, BMW testuje stroje od Figure AI a další výrobci připravují vlastní projekty – čínské firmy přitom už dnes ovládají naprostou většinu tohoto trhu. Současně klesají ceny komponentů, baterií, motorů i výpočetního výkonu.
To neznamená, že budou továrny za dva roky bez lidí. Znamená to ale, že každá další generace robotů bude pro firmy ekonomicky zajímavější.
Zaměstnanci se možná bojí správné věci
Největší hrozbou nemusí být okamžitá ztráta zaměstnání. Mnohem pravděpodobnější je pomalá změna trhu práce.
Mzdy mohou stagnovat. Nároky na výkon porostou. Na jednu směnu bude potřeba méně lidí. Nová pracovní místa budou vznikat pomaleji než dříve.
Člověk přitom nebude soutěžit jen s jiným člověkem, který je ochoten pracovat levněji. Bude soutěžit se strojem, jehož cena postupně klesá a výkon roste.
Právě proto není protest zaměstnanců Hyundai jen odporem proti nové technologii. Je to první viditelný konflikt o to, jakou hodnotu bude mít lidská práce ve chvíli, kdy firmy získají levnější mechanickou alternativu.
