Arvind Narayanan a ekonom Gabriel Unger zveřejnili návrh výzkumného programu pro AI, která má posilovat schopnosti lidí místo pouhého nahrazování jejich práce. V eseji rozlišují automatizaci od průběžné spolupráce člověka a agenta. Neodmítají všechny autonomní systémy, ale tvrdí, že současné technické i ekonomické priority příliš zvýhodňují jediný směr vývoje.
Navrhují čtyři oblasti: zpřístupnění mezikroků agentů, nízkou latenci, společnou práci bez striktního střídání tahů a hodnocení výsledků celých týmů lidí a AI. Upozorňují, že úspěch modelu na samostatném úkolu nemusí měřit jeho přínos spolupracovníkovi. Text je odborným názorem a návrhem dalšího bádání, nikoli novým experimentálním důkazem vyšší produktivity. Zmiňuje také úlohu výzkumného financování, výuky a skutečně účinného lidského dohledu.
