Byl jsem mezi těmi, kteří GPT bránili, když ho ostatní kritizovali. Platil jsem předplatné, doporučoval ho okolí a přesvědčoval skeptiky, že jde o nejlepší nástroj na trhu. Dnes píšu tento článek jinde. A nejsem sám.
Odchod od ChatGPT se pro mnoho dlouholetých uživatelů neodehrál jako jedno velké rozhodnutí. Byl to spíš postupný proces – jako když pomalu docházejí nervy a člověk si jednoho rána uvědomí, že ta poslední kapka právě přetekla.
Pentagon: kapka, která přetekla pohár pro miliony
Na konci února letošního roku OpenAI překvapil veřejnost uzavřením smlouvy s americkým Pentagonem – a načasování bylo přinejmenším nechutné. Anthropic krátce před tím odmítl podobný kontrakt, protože nesplňoval jeho podmínky ohledně autonomních zbraní a sledování amerických občanů. Pentagon za to Anthropic označil za bezpečnostní riziko. A co udělal OpenAI? Skočil do té mezery a smlouvu podepsal.
Sam Altman přitom v interním dopise zaměstnancům den předem tvrdil, že OpenAI sdílí stejné „červené linie“ jako Anthropic. Pár hodin nato podepsal kontrakt. Reakce přišla rychle: odinstalace aplikace ChatGPT vzrostly o 295 procent přes noc. Vzniklo hnutí QuitGPT, ke kterému se podle různých zdrojů přihlásilo 1,5 až 2,5 milionu lidí – ať už zrušením předplatného, smazáním účtu, nebo veřejným prohlášením na sociálních sítích. Altman nakonec připustil, že to „vypadalo příležitostně a nešikovně“. Jenže omluva přišla příliš pozdě a pro mnoho lidí nestačila.
Resignovala i Caitlin Kalinowská, vedoucí robotického oddělení OpenAI. Napsala, že „sledování Američanů bez soudního dohledu a udělování smrtící autonomie bojovým systémům jsou věci, které si zasloužily mnohem širší diskusi.“ Když vlastní zaměstnanci odcházejí ze zásady, je to signál, který si uživatelé nemohou nevšimnout.
GPT-4o: když kreativita zmizela přes noc
Ale Pentagon byl jen rozbuškou. Skutečný příběh odchodu začal dřív – u modelů samotných.
GPT-4o byl pro spoustu lidí – muzikanty, ilustrátory, copywritery – skutečně výjimečný nástroj. Uměl psát s osobitým hlasem, vymýšlet nečekané spojení, improvizovat. Byl to model, se kterým se dalo pracovat jako se spolupracovníkem, ne jako se službou. Pak přišel GPT-5 a kreativita z velké části zmizela. Odpovědi byly chytřejší, přesnější – a přitom nějak ploché. Jako by místo živého člověka odpovídal dobře vyškolený firemní asistent. Technicky lepší, ale bez duše.
To by se dalo přežít. Co se přežít nedalo, byl GPT-5.2.
GPT-5.2: konverzace s úředníkem, který vás nepřestane poučovat
GPT-5.2 byl pro mnoho uživatelů přesně to, co nechcete od AI asistenta. Každá druhá odpověď přicházela s upozorněními, výhradami a korekcemi. „Není to úplně přesné, je lepší říct…“ nebo „Je důležité poznamenat, že…“ – nekonečný proud opatrných vložených vět, které ve skutečnosti neřešily váš problém, jen krytly záda modelů před hypotetickými stížnostmi. Bavit se s GPT-5.2 bylo jako žádat o radu člověka, který místo odpovědi přečte příbalový leták.
Je jasné, proč to OpenAI udělal – ochranné vrstvy, regulatorní tlak, strach z negativních mediálních ohlasů. Ale výsledek byl pro uživatele frustrující až k nepříčetnosti. Přestalo to být použitelné.
GPT-5.4: naděje, která nevydržela
GPT-5.4 přišel jako úleva. Zpočátku to tak i vypadalo – odpovědi byly přímější, tón přirozenější, poučování ubylo. Mnoho uživatelů si oddechlo a věřilo, že OpenAI si ze zpětné vazby vzal ponaučení. Trvalo to přibližně měsíc. Pak se model začal chovat jako jeho předchůdce. Vrátila se opatrnost, vrátily se zdlouhavé výhrady, vrátil se ten úřednický tón, který lidi tak vytáčel u GPT-5.2. Jako by někdo po měsíci klidu znovu přitáhl šrouby.
A to byla pro velkou část loajálních uživatelů skutečná poslední kapka. Ne Pentagon, ne zrušení Sory – ale tohle tiché, nenápadné vrácení vlastností, které přesně víte, že dělají model nesnesitelným.
Co teď?
Přechod nikam není jednoduchý. Gemini je korporátní – jinak korporátní než GPT-5.2, bez toho neustálého poučování, ale pořád nějak sterilní. Grok je zajímavý a stojí za testování. Claude zatím vypadá jako nejslibnější alternativa pro ty, kteří chtějí model, který s nimi mluví jako rovný s rovným – bez přednášek, bez přehnaných výhrad, s vlastním hlasem. Jak se ale rozhodnout, který je právě pro tebe? Upřímná odpověď: neporadím – tohle si musíš otestovat sám.
ChatGPT má stále přes 900 milionů týdenních uživatelů a pravděpodobně ještě dlouho bude největším hráčem na trhu. Ale jeho podíl na celkovém provozu AI chatbotů klesl v průběhu roku 2025 z 87 na 65 procent – a to ještě před kauzóu Pentagon. Trend je jasný a OpenAI ho zatím nic moc nezastavuje.
Loajalita uživatelů není nekonečná. Lze ji vydržet přes změny modelů, přes kontroverzní rozhodnutí, přes pochybné obchodní kroky. Ale přežít kombinaci všeho najednou – a ještě k tomu pocit, že firma sama neví, co vlastně chce být – to je příliš mnoho i pro ty nejtrpělivější.
